Z pouště přes Súr do do Wadi Shab
Probouzíme se a už večer jsem zjistil, že jsme nedaleko pouště. Copak, já už poušť viděl v Emirátech, ba se v ní i projel, ale přítelkyně ne. Škoda nevyužít, když už jsme tady. Vyrazíme tedy do města sehnat něco k jídlu a pokračujeme do pouště.
hotelová chodba
prostranství před recepcí
V poušti
Tedy přesněji k poušti. Nejsme sami, je tam parkoviště a podobných je nás víc, co se tam neodváží nebo nechějí jet. Není to tak úplně jednoduchí, už na okraji varuje značka před tlakem v pneu.
vjezd do pouště
Nic z toho se mi nechce a ani pak žebrat o odtah. Takže se jen projdeme pár stovek metrů, vylezeme na jednu dunu a to nám stačí.
poušť
velbloud
Ve městě má být i velbloudí závodiště. Hledáme, tam kam nás zavedou mapy nic není, projíždíme tak terénem, no možná tam nějaký vyznačený ovál je, ale nic k vidění.
velbloidi na ulici
Dáme se tedy na cestu, dnes musíme dojet co jsme dnes nestihli. Ne že by to bylo až tak nutné, mám časovou rezervu na povalovaní u moře, tak asi dva až tři dny.
Čeká nás tedy opět dálnice a pak běžná silnice a náhle vidím v navigaci, že jedeme zase kolem nějakého wadí. Kempují tam nějací místní, je vyschlé. Takže se jen trochu projdeme a pokračujeme směr Súr.
jakési vadí cestou
Tam chci rozhodně vidět muzeum, ukázku stavby lodí dhow.
Súr
A jsme tu, opět nás vítá brána do města, ale silnice je v rekonstrukci tak ji objíždíme po dočasné silnici.
brána do města Súr
První cesta vede na vrchol nad městem, asi plánovaná lepší čtvrť, momentálně ještě dosti rozestavěná. Porozhlídneme se, moře zde vypadá spíš ako jezero.
Súr panorama
Zpět do města, omrknout tu stavbu lodí, ale vidím maják a tak nejrpve jedeme k němu. Zastavíme u nedaleko mostu. Tam na jednom břehu je cosi, nejspíš to bývala pevnost a takové záhadné schodiště které jako nikam nevede. Trochu jsem i googlil a nic nevygooglil kam vedlo, k čemu sloužilo.
most v Súru
pevnost a záhadné schody
Od mostu se přesuneme k majáku který byl na počátku toho nápadu, přejet na druhou stranu. Nic, maják, fotka, pokoukat a jedeme konečně k muzeu.
maják v Súru
Vstupné 2 OMR, cca 120 Kč a nabízí omani kafe nebo čaj a k tomu datle. Rovněž WC je k dispozici.
vstup do muzea
mapka muzea a dílny a ceník
muzeum
Ománské kafe si dám rád, přítelkyně raději ten čaj. Jsou tu nějaké díllny, výstava je částečně prodejní, ale kdo by se tahal domů s modelem lodi. Součástí je i malé muzeum ve kterém jsou exponáty věnované historii, tomu co vše se pomocí lodí exportovalo a importovalo.
v muzeu
venkovní prostor
jedna z expozic
rozestavěná loď
stavba lodě
uvnitř trupu
interier muza
seznam komodit
komodity
Po prohlídce se chceme najíst, ale hlavně, dali bychom si kafe. Marně, buď nemají nebo jen omani. Nic, jedeme dál a hle, známý fastfood. Jdeme, že kafe a zase, že nemají. No tak nic. Protože je už celkem pozdě, musím začít hledat nějaké ubytování. Nacházím tři nedaleko, ve městě Tiwi, přímo v Súru nehledám, chceme se posunout směrem k Mascatu.
Cestou ještě zaskočíme, chceme se vykoupat, konečně vlastně vidíme moře, na pláž. Nelíbí se nám, tak se jen projdeme a pokračujeme dál.
pláž nedaleko Súru
Tiwi
V Tiwi marně jezdíme od jednoho vybraného ubytování k druhému. Buď to není ani označené jako ubytování nebo na jednom z nich říkají, již ubytovaní, že je plno. Tak jak projíždíme městečkem, vidím na takovém jako útesu baráček a nabízí ubytování. No tak jo, jdu se zeptat, má poslední pokoj, bereme.
Pokojíček malý, na přespání stačí. Od domácho ještě dostáváme tip, že pokud chceme, a to chceme, navštívit Wadi Shab tak nejlépe ráno kolem osmé. Pak je prý už moc lidí, není kde zaparkovat, čeká se, jde se spíš v průvodu, je velké teplo. Prostě doporučuje brzy ráno. Platím, děkujeme za tip, hodíme kufry na pokoj a jedem do města na jídlo.
večeře v Tiwi
ubytování v Tiwi
K začátku Wadi Shab to je tak 300 metrů, ale ráno pojedeme autem neb se jistě vrátíme později než musíme opustit pokoj.
