Jeskyně Al Hoota a město Nazwa
Další den jsme se rozloučili v ubytování. Plán byl docela nabitý. Nejprve se podívat do starobylé vesnice Misfat al Abriyyin, ta je nedaleko Al Hamry, pokračovat do jeskyní Al Hoota, dále do pevnosti Bahla a na závěr stihnout dojet do města Nazwa a tam přenocovat.
Vlastně, v úvodním článku Výlet do Ománu jsem neukázal kde budeme bydlet a kde jsme strávili tři noci.
Takže nabito, uvidíme jak to budeme stíhat, když ne, nic se neděje, od dnešního dne nemám pevný plán, vlastně už i včerejší výlet do wadi Nakhr byl navíc, ubytování se nějaké najde, google mapy fungují, booking také.
Takže mapka s dnešním plánem, trasa v google mapách.
Misfat al Abriyyin
Nejprve chvíli zastavíme v nové části starobylé vesnice. Tam narazíme na bodrého místního. Říká, že všechny ty datlové palmy v údolí jsou jeho, jestli chceme tak nás provede a můžeme se i svézt na oslíkovi. S díky odmítáme a přejíždíme na druhou stranu údolí, to té pravé historické části.
Platí, kdo dřív přijede, ten parkuje, míst k parkování tu není mnoho. My tam byli po deváté hodině. Ale žádný stres, lidé odjíždějí, přijíždějí, nějaké místo asi najde každý.
Vesnička určitě stojí za návštěvu. Za chvíli se zorientujete a ve spleti úzkých uliček budete vědět kudy kam. Pod ní jsou terasovitá políčka až dolů do údolí, malý parčík. A, tak jako všude v Ománu, falaj, což jsou kanály kterými přivádí vodu k jednotlivým políčkům.
Slunce pálí, pevnost, věž, nad městem jsme vynechali a vyrážíme směr jeskyně Al Hoota. Cestou dolů ještě zastavíme v jedné zatáčce na odpočívce a kocháme se výhledem na hory a naposledy na Al Hamru.
Al Hoota
V jeskyních, prohlídka s průvodcem je až za hodinu, čekat nebudeme. Další špqtnou zprávou je, že vláček nejezdí. Tak musíme k jeskyním pěšky po kolejích, resp. po chodníčku vedle nich.
Četl jsem někde radu vzít si něco teplého do jeskyní. Za nás nesmysl, je tam jak v sauně, snad ještě tepleji než venku. Jous trochu jiné než na co jsme zvyklí z našich jeskyní, hlavně na celé trase je kovový chodník. Pozor, cedulky tam jsou, pozor je místy kluzký.
Celá prohlídka nám zabrala asi hodinu. A nezapomeňte po, nebo klidně před prohlídkou, skočit i do patra kde je malé minearologické muzeum.
Chvíli ještě posedíme ve vstupní hale, využijeme čisté WC a vydáváme se směr pevnost Bahla.
Pevnost Bahla
Kousek od pevnosti je parkoviště, doslova pár kroků. Parkujeme a jdeme se podívat. Interier, až na vzácné vyjímky, je vesměs prázdný. Kdo je zvyklý na naše hrady a zámky, tady není nic, většinou jen holé zdi.
Po prohlídce už máme opravdu hlad. Kousek po hlavní jsme zahlédli restauraci, ale v tom horku se nechce, jen přejdeme silnici a snad tam něco bude. Není, je to nějaký bazar, takové spíš bordeliště, plno malých krámků s kdečím. Původně tam byl souk, tedy trh, část je opravená.
Nakonec narazíme na takové, no nazveme to bistro a vstoupili jsme tam, jen že byl hlad, rozhodně nelákalo. Ale jídlo bylo nakonec dobré a vůbec nic nám po něm nebylo.
Než se vydáme do Nazwa, ještě chci vidět městskou bránu, ta je tedy u mnoha měst, ale tedy je možno pěkně zaparkovat v chládku.
Potom taky jěště vyhlídku. Pořádný kopec, ale naše Kia ho dala.
Arch Tanuf
Ještě najít kde budeme spát, stačí chvíle u map a máme nocleh v Nazwa.Jedeme dál. Ještě se chceme zastavit u něčeho, co má být, no něco jako vítězný oblouk v Paříži nebo Pravčická brána v Hřensku, Arch Tanuf. Přejedeme ji. Ta „brána“ oblouk, je, nevím, odhaduji 100 metrů nad údolím. Nahoře chodí lidé, asi je tam možné dojet z druhé strany.
Nazwa
Penzion Nima v Nazwa klidně doporučím, nedaleko centra, cena výborná, čisto, majitel vstřícný. Jen nezajíždějte autem přímo k penzionu. Ulička je úzká, mě tedy otevřel vrata a asi na 10x jsem se otočil, jinak bych musel couvat a to ještě kolem zaparkovaných aut.