Výlet do údolí Wadi Nakhr
Předchozí den, jak jsem psal v článku Jabal Shams, jsme narazili náhodou na místního průvodce. S ním máme dnes domluvenou schůzku a že nás jeho autem vezme do Wadi Nakhr a pak dál až k místu kde je možné se vykoupat. Zvážili jsme a tu nabídku přijali, zase to bude trochu jiný zážitek a něco se dozvíme.
Výlet do Wadi Nakhr
V domluvený čas přijede, naše auto necháme uprostřed, no ničeho, ale když je období dešťů tak je tam řeka. Dnes je to kamenitá pláň. Projíždíme opravdu korytem, po vodě tedy ani památky, ptám se, jak se lidi dostávají k domovům, když je to plné vody. Prý nijak, prostě pár dnů, týden nebo dva musí zůstat tam kde jsou. Za chvíli již vjíždíme, no vlastně na dno „Grand Canoynu“, včera jsme byli nahoře na Balcony walk. Uznávám, že naše Kia by asi ten rozmočený štěrk nedala.
cesta do Wadi Nakhr
Zajímá mě, jak se tam ta kamenitá cesta udrží, když je velká voda. Neudrží, pokaždé ji prý prohrnou znovu a případně kamení doplní.
Po nedlouhé jízdě dojedeme do takové opuštěné vesnice. Asi není úplně opuštěná, u jednoho domku vidím kozy v ohrádce, ale vypadá tak. A vyrážíme na cestu po dně kaňonu.
cesta dnem kaňonu
cesta dnem kaňonu 1
Ai po půl hodině máme začít stoupat do strmého kamenitého srázu, pak má cesta pokračovat po vrstevnici, nějaké lezení dolů až dojdeme do cíle. Jenže, asi horko a nevím co způsobilo, že vystoupáme tak 30 výškových metrů a přítelkyni se začne točit hlava. Chvíli si sedne, snaží lehnout, což moc nejde v tom kamenitém srázu a pokračujeme. Po pár metrech znovu. Přiznávám, ani mě ta výška nedělá dobře, z výšek mám vlastně strach. Vyčkáme, situace se nelepší, slunce nepříjemně pálí, není se kam schovat.
už jen kousek a pokračovali bychom pod skalní stěnou
tak až pod tu skalní stěnu jsme vystoupali
Rozhoduji, zvláště po tom, co nám průvdoce říká, že jediná možnost jak se, v případě úrazu, dostat do města, je zavolat partu silných chlapů a nechat se vynést. Mezi ty balavany nejde dojet, máme auto asi tak 1-2 km daleko v té opuštěné vsi a vrtulník prý do kaňonu také nezaletí.
Vracíme se, cíl výletu nedosažen, ale nechtěli jsme riskovat. Takže před druhou jsme zpět u auta a přemýšlím co se zbytkem dne.
silnice ve Wadi Nakhr
Půjdeme se podívat do staré Al Hamry.
Procházka starou Al Hamrou.
Parkujeme na nějakém plácku a vyrážíme.
plácek ve staré Al Hamře
Stav většiny budov je, po našem bych řekl k demolici. Pracují ale na opravách, bude to ale asi ještě dlouho trvat.
ulička Al Hamra
ulička Al Hamra 1
kvítek v ulici
stará Al Hamra
vodovod stará Al Hamra
asi náměstí ve staré Al Hamře
Procházíme tak uličky staré Al Hamry a v jedné narazíme na muzeum.
muzeum Bait Al Safah
Čas máme, jdeme se podívat. Dozvíme se o historii domu, ukázka toho jak se vyrábí, získává, datlový sirup, celý dům je možné si projít. Spodní patro je s průvodcem a výkladem, zbytek je již na každém.
uvnitř muzea
interiér muzea
pohled na střechy okolních domů
V jedné místnosti je krátký výklad a ukázka, jak se dříve připravovala káva
a ukázka pečení tradičního ománského chleba. Chléb jsou vlastně takové tenoučké placky. Později nám i náš domácí dá pár na cestu. Je dobrý.
Do setmění je ještě čas tak jedem do nové části Al Hamry.
snad nikdo nepojede proti
Pohled na starou Al Hamru.
starší část Al Hamry
Ve městě dáme něco k večeři a jedeme zpět a připravit se na přesun následující den, To je v plánu navštívit Misfat al Abriyyin, starobylou vesnici v horách a pokračovat přes jeskyně Al Hoota Cave až do Nazwy.
