Hrabalovo Kersko
Je téměř ostuda, že jsem dosud nezavítal do Kerska. Někdy to tak bývá, co má člověk za barákem, to odsouvá, nezná. Akce Hrabalovo Kersko byla dobrá příležitost to napravit. Na víkend, po dvou týdnech chladu a deště slibovala předpověď sluníčko a teplotu kolem dvaceti stupňů, to je ideální. V den D to po probuzení vůbec nevypadalo jak slibovala předpověď. Krátké kalhoty jsem tedy oblékl, ale navrch raději ještě dlouhé tenké tričko, dva banány do brašny a vyrazil. Zdržení a celkem silný protivítr a asi po deseti kilometrch mi bylo jasné, že na startu v Nymburce v deset nebudu. Když tedy za Hrabalem, bylo nutné začít stylově. Dobrovice. Muzeum, tedy správně muzea neb v areálu se nachází cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství.
Dobrovické Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství
dále pak nádraží. Toto nádraží stálo na počátku slavného oskarového filmu Ostře sledované vlaky.
Pamětní deska v čekárně dobrovického nádraží
Dál už nic, nezastavujeme, máme zpoždění. V Krechlebech, s vidinou, že to stihnu, měním trasu a místo „zadem, polní, jedu po hlavní silnici. Snad mě nikdo na těch pár kilometrech nesejme. Sobota dopoledne, celkem malý provoz. Na start, tedy dle programu, u koček aneb Hrabalovo posezení, přijíždím asi 10:05 a nikdo nikde. Tak nevím, buď to bylo tak úplně přesné, všichni odstartovali na sekundu přesně a organizátoři ihned zmizeli nebo. No to je jedno. Pojedu si alespoň svým tempem. Než vyrazím, foto lavičky se třemi kočkami, vily rodiny Hrabalových, výhled na Labe a turistické cíle.
Hned po pár metrech je informační cedule k místnímu pivovaru. Věděli jste že …
Informační cedule pivovaru Nymburk
a zajímavosti o pivu
Stezka pěkná, asfaltová a hlavně dobře značená. Na zemi jsou všude písmena HR a šipka kam se dát. Je jich hodně. Nekdy až moc, nevím třeba zde, kdo by asi usoudil, že správný směr je rovně.
značení Hrabalovy cyklostezky
značení Hrabalovy cyklostezky. Jel by snad někdo rovně?
Ovšem v Pístech zrada. Jedna šipka HR rovně, druhá vpravo. Tak nějak podle sluníčka mi přijde lepší vpravo, následuje křižovatka a tam šipka chybí. No nic, tak si omylem projedu lesem a na trasu se vrátím Na Vodrážce.
cesta lesem u obce Písty
Až do Pístů byla stezka pěkná, asfaltová, litoval jsem, že jsem kdysi při prvním „kilu“ nezvolil levý břeh. To se mění, koho by zajímalo, místy je to polní cesta, často je průjezdný, stejně jako na druhé straně, jen jeden pruh.
Hrabalova cyklostezka kousek na Nymburkem
Cyklostezka u Hradišťka
Neodolal jsem a vyfotil, třeba v Německu celkem běžnou, značku zákaz vjezdu, ovšem s dodatkem, že cylistům vjezd povolen. U nás je celkem běžné, že cyklostezky, cyklotrasy, vedou do zákazu a dodatková cedulka nikde.
zákaz vjezdu
To už jsem v Hradišťku. Potkávám velkou skupinu pěších turistů, samozřejmě, že všichni hledí na koloběžku, to je takové normální. A jsem u jednoho z bodů Hrabalovy naučné stezky, u menhiru.
Pokračuji dál, trochu tak záměrně bloudivým stylem, nemám plán, jen si to tu chci prohlédnout. Narazím na kostelík, tedy bývalý kostelík. Nevím zda je to tak vždy, ale branka je otevřená, tak se jdu podívat. Kostelík je dávno pryč, je tu jen křížek, tuším roku 2002 vysvěcený.
„kostelík“ v Kersku
Pomalu projíždím, vzpomínám na Slavnosti sněženek, je tu pěkně, kdysi mohlo být i lépe. Zastávky tu mají pojmenované po slavných „místních, Branaldova, Hrabalova.
Branaldova zastávka v Kersku
Socha u Branaldovy zastávky v Kersku
A to už jsem u vily Bohumila Hrabala, slavné vily, kde mělo svůj domov krom slavného spisovatele i mnoho koček.
Od chaty pokračuji k lesnímu ateliéru, ale ještě je cestou rybník, kdysi snad koupaliště.
koupaliště, rybník v Kersku
historie koupaliště
Obrázek o tom, jak to v Kersku asi tak vypadá, když právě člověk nekouká na něco co více či méně zná z médii, tak třeba takhle.
To je takový idylický pohled. Rostou tam, i více či méně, zdařilé novodobé stavby, já bych řekl, místy nevkusné, nehodící se do zdejšího prostředí. Možná jsem staromilec, ale ty chatky původní, nebo i nové, ale postavené s citem pro zdejší lokalitu, to oko potěší. Ty „zbohatlické“ často ne, jsou jak pěst na oko. Ani jsem je nefotil.
Přijíždím, myslím druhou, místní asfaltovou silnici a ejhle, jsem u Svatojosefského minerálního pramene. Ochutnávám a je to opravdu kyselka, má takovou chuť. Doplním tedy poloprázdnou lahev na koloběžce, počtu si info o místě a konečně k lesnímu ateliéru, centru dnešního dění, centru Hrabalova Kerska.
vstup do lesního ateliéru Kuba.
info u lesního ateliéru Kuba.
panel věnovaný Bohumilu Hrabalovi v ateliéru Kuba.
Hájenka je zavřená ještě zhruba měsíc, takže využívám možnost ochutnat divočáka. Se šípkovou nebo se zelím? Volím šípkovou. Šípkovou a jeden májový ležák, chvíli poslouchám muziku. Když začně divadlo, Postřižiny, vydám se k domovu.
se šípkovou
májový ležák
areál, podium
Přes Semice, přírodní rezervaci Vrť
přírodní rezervaci Vrť
přírodní rezervaci Vrť
Dále na Lysou nad Labem. Most přes železnici je uzavřený, či spíše asi momentálně neexistuje, ale pěší a cyklisté mohou využít podchod na nádraží. Takže pro mě zážitek, zpestření a vlastně ušetřený jeden „kopec“.
na mostě
podchod, nádraží Lysá nad Labem
podchod, nádraží Lysá nad Labem
Z Lysé nad Labem to beru na Milovice. Třeba budu mít štěstí a uvidím tura nebo koně a také bych chtěl nakouknout, jen na kraj, na tamní letiště.
koně v Milovicích
info u letiště Milovice
hangár na letišti v Milovicích, Božím Daru
A to je konec.
