Z Paříže do Londýna vlakem a proč
Možná jste četli, možná ne, ale tento článek je taková vsuvka mezi třemi dny v Paříži a třemi dny v Londýně. Jen stručný popis přesunu vlakem.
Proč vlakem?
Důvodů bylo více, proč zvolit tento, někdo by řekl, out, dopravní prostředek. Myslím, že na přesun mezi těmito městy a jistě mnoha podobně dobře spojenými rychlým vlakem je mnohem lepíš než letadlo. Odpadá cesta na letiště. Vlak odjíždí z centra nebo téměř centra. Pokud tedy nebydlíte zrovna šikovně někde u letiště, pak tedy ale zase po dobu pobytu dojíždíte daleko za památkami, odpadá čas nutný k přesunu, v případě Paříže zhruba hodina a čtvrt.
Stejně tak odpadá i nutnost přemístit se v cíli z letiště do centra, vlak opět zastaví téměř v centru.
Ušetříte i dvě hodiny čekání o které máte být na letišti dříve a, taková je moje zkušenost z cestování letadlem, ušetříte nejméně další hodinu o které je letadlo zpožděné. Možná jsem jen pechfógl, ale na čas jsme letěli jen jednou před několika lety. Pravda je, nechápu jak to dělají, jestli mají takové rezervy nebo přidají na rychlosti, do cíle jsme se vždy dostali se zpožděním menším nebo téměř nulovým.
Takže na takové trase Paříž – Londýn to už máme 1:15+2+1:30+0:30, no něco kolem 5 hodin úspora. A pak také opravdové peníze. Nejlevněji se třeba na CDG přepravíte autobusem, aktuálně na jaře 2018 je to 6 eur na osobu, když si koupíte carnet, tedy rovnou deset lístků tak za zhruba 4,50. V Londýně prý od libry, nenarazil jsem na takovou cenu, nejnižší, za tu jsme poté jeli na letiště, 5,95 libry na osobu. Pravdou je, že čas letu je zhruba hodina, vlak jede něco přes dvě, takže úspora je jen 4 hodiny.
Posledním, vlastně možná prvním důvodem v našem případě, těžké to posoudit, byl zážitek. Nikdy jsme tak rychlým vlakem nejeli, proč to nezkusit a k výše uvedeným výhodám přidat i tento. Vyčíslit se nedá, ale stálo to za to.
Lístky jsem kupoval na stránkách Eurostar a vyšly na 56 eur na osobu. Tedy cca 2950, letenky se nabízely v té době za cca 2100. Ovšem jak jsem psal, je třeba připočítat nejméně 12 eur plus 12 liber, tedy zhruba 650 Kč čímž se dostávám na cenu za přesun 2750 a spoustu hodin času který rozhodně stojí za těch asi 200 Kča navíc. Plus pro nás nový zážitek.
Takže úterý ráno, v klidu posnídáme v hotelu, zkontroluji zda jsme něco nenechali na pokoji a v klidu vyrážíme směr nádraží s tím, že musíme ještě cestou natrefit poštu nebo alespoň poštovní schránku. Před budovou nádraží je takový malý, křivý domeček. Moc jsem tedy nepátral, ale nikde žádná cedulka proč, jaký má význam, zda je to pozůstatek po nečem. Nevím. Prostě tam stojí.
Nádraží je prostě nádraží, řekl bych jako známe od nás, větší nádraží. Stánky, automaty na lístky, cedule s odjezdy vlaků, nic extra. Vyhledám na tabuli ten náš a jdeme.
K vlakům Eurostar se přichází stylově po modrém koberci. Člověk si připadá hnedle tak nějak vyjímečně proti tem kteří cestují vnitro o patro níž a nemají koberec k vlaku. Jak se nakonec ukáže ani my ne, také posléze skončíme na obyčejném nástupišti, ale je to pěkné.
Oskenujeme lístky, je to stejné jako když letíte letadlem. Turniket nás vpustí. Následuje bezpečnostní a pasová kontrola a pak čekárna. Podívejte se na lístek, je rozdělené, jaký máte „gauč“.
Podle toho si najděte svoji, máte to pak blíž k vlaku. Ovšem naše pro 1-10, měli jsme to i tak k vagónu číslo pět dost daleko po nástupišti. Vagóny pěkné, pohodlné sedačky. Hned u vchodu je WC, pak je koutek pro odležení vetších zavazadel a následují řady sedadel.
Podle toho jak moc drahý lístek si koupíte tak sedíte po směru, proti směru nebo dokonce máte možnost, třeba jako rodina, mít 2+2 sedačky a uprostřed stoleček.
Usadíme se a hnedle zkouším wifi. Palubní síť nabízí docela dost zábavy, když máte sluchátka a ovládáte jazyk, máte v ceně i nějaké filmy.
Pro nováčka je mnohem zajímavější, ale nevydrželo mi to samozřejmě celou cestu, sledovat trasu a hlavně rychlost. Nemám obrázek té nejvyšší, ale těsně pod ano. Nejvyšší rychlost jakou jsme jeli, co jsem postřehl, bylo 287 km/h.
Cesta ubíha pěkně, ani se nezdá, že jedem tak rychle. Ve vlaku je celkem ticho, rozhodně větší než v letadle bych soudil. Sedačky pohodlené, mésta na nohy dostatek, možnost se projít nebo případně zajít na občerstvení nebo kávu do jídelního vozu.
Těšil jsem se, no spíše byl zvědavý na Calais, ale není nic vidět. Náhle začnou oplocené úseky, ostnaté dráty, betonové zdi a pak vlak vjede do tunelu. Takže žádní uprchlíci nejsou vidět.
Malinko se změní krajina na druhé straně tunelu a za chvíli je vlak v Londýně.
Nádraží St Pancras International v Londýně tedy působí mnohem větším dojmem než to pařížské Gare du Nord. A cesta před nádražní budovu také i trvá mnohem déle.
Bez problémů procházíme pasovou kontrolou, najdeme ten pravý východ který je nejblíž našemu prvnímu cíli – ubytování u Toma které jsem zařídil přes Airbnb a poprvé vidíme Londýn. A hned, ono to není vidět, velkou část ikon. Tradiční černý taxík, patrový červený autoabus, za rohem tradiční telefonní budka, mumraj, auta jezdí po špatné straně 🙂
Tedy vzhůru za dalšími zážitky a vzhůru vyzkoušet chabé znalosti angličtiny kterou jsem se nikdy neučil. Pokračování v článku Londýn (Paříž) za tři dny.
2 Responses
[…] za vstupy. Letenky do Paříže byly, letenky z Londýna také, teď jak se přemístit. Napadl mě vlak. Vlastně mezi Paříží a Londýmen jezdí nějaký rychlý vlak a tím jsem ještě nejel a […]
[…] díle Paříž (Londýn) za tři dny. O cestě z Paříže do Londýna vlakem Eurostar je zase článek. Takže začínám s popisem našeho pobytu v […]